Oprava fary

Dne 17. 10. 1859 byla slavnostně vysvěcena nově postavená kaple v Prakšicích děkanem Friedlem z Bánova. Občané Prakšic si ji postavili sami a zasvětili ji Panně Marii. Bohoslužby v ní však byly slouženy jen při pohřbech a na bohoslužby v neděli a o svátcích museli chodit do Uherského Brodu. Proto usilovali o zřízení fary v obci. Podařilo se jim to i díky pomoci tehdejšího olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna, který Prakšice navštívil dne 14. 6. 1898, v kapli sloužil mši svatou a přislíbil prakšičanům pomoc při zřízení samostatné duchovní správy v obci. K tomu bylo nutné postavit co nejdříve faru. Ta byla postavena v roce 1903 a 12. února 1906 se již na faru mohl nastěhovat první prakšický farář-P. František Dvořáček. Protože kněží v té době neměli plat a museli žít z toho, co jim dala obec a věřící, byly k faře přistavěny i hospodářské budovy a tak si mohl pan farář Dvořáček „přilepšit“ hospodařením na cca 3 ha a chovem hospodářských zvířat. Později na faře bydlel i druhý prakšický farář-P. Jan Dubský a třetí prakšický farář P. Josef Popelka. Na faře mohli bydlet i všichni administrátoři, kteří do Prakšic dojížděli. V  posledních letech fara sloužila již jen věřícím ke schůzím farní rady a nácviku pěveckých sborů, popřípadě k uvítání hostů při slavnostních příležitostech.

A situace před sto lety se opakuje. Obec je znovu bez vlastního faráře. Fara hodně zpustla… Aby byla zvýšena šance získat vlastního duchovního pastýře, rozhodli se občané Prakšic faru kompletně zrekonstruovat. Rekonstrukce fary započala po dokončení rekonstrukce kostela v roce 2006. Rekonstrukce kostela byla finančně dosti náročná akce a následná rekonstrukce fary, necelý rok nato, se mnohým farníkům moc nelíbila. Přesto se tuto akci podařilo rozjet…

Hlavním „tahounem“ rekonstrukce se stal současný prakšický administrátor- uherskobrodský děkan František Král. Sám by však nezmohl nic, bez aktivní účasti prakšických občanů. Věřící pravidelně přispívali při nědělních sbírkách„na faru“. Hodně pomohl i Obecní úřad Prakšice.

Pomohli však i podnikatelé a živnostníci, domácí i přespolní, kteří finanční pomocí, materiální pomocí či svojí prací při rekonstrukci pomáhali.

Nezastupitelná však byla aktivní práce občanů na faře. Strávili zde tisíce hodin.

Dílo se zdařilo. Rekonstrukce se chýlí ke konci a za nedlouho bude moci zmodernizovaná fara sloužit svému účelu a hlavně čekat na svého nového duchovního pastýře. Dočká se…?

V Prakšicích, dne 28. 8. 2009, zapsal František Buráň